Obec Odry

Odry

Одра

Město Odry (něm. Odrau), které se nachází na obou stranách Moravskoslezské hranice, leží v oblasti Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Zde žije přibližně 7300 obyvatel.

Podrobnější informace o městě lze nalézt na webu www.odry.cz.

Město Odry, uhnízděné v srdci České republiky, zaznamenává mezi svými obyvateli významný trend – nárůst online kasin. V posledních letech okouzlilo lákadlo online kasin stále větší počet jednotlivců v Odrách a vtáhlo je do světa virtuálních her a zábavy. Nástup mobilních technologií navíc ještě více podpořil vzestup online kasin v Odrách. Obyvatelé si nyní mohou užívat své oblíbené hry kdykoli a kdekoli, a to díky dostupnosti kasinových aplikací a webů pro mobilní zařízení. Zejména možnost provádět vklady v kasinu prostřednictvím T-Mobile, jednoho z předních mobilních operátorů v České republice, zefektivnila herní zážitek mnoha hráčů v Odrách, eliminuje potřebu tradičních platebních metod a nabízí další pohodlí, najdete na https://online-casinocz.com/casino-vklad-sms/t-mobile/. Pohodlí a dostupnost online kasin významně přispěly k jejich oblibě mezi obyvateli města. Pouhými několika kliknutími se hráči mohou ponořit do široké škály kasinových her, od klasických oblíbených her, jako je blackjack a ruleta, až po inovativní automaty a virtuální poker. Tento faktor dostupnosti je zvláště přitažlivý pro technicky zdatné obyvatele Oder, kteří jsou zvyklí na bezproblémové digitální zážitky.

Historické jádro - zóna městských památek. Skládá se z domů renesančního období na náměstí, sochy Panny Marie, neoklasicistního fontánu na náměstí, vytvořeného v roce 1897, částí hradebních zdí a polokruhového bastionu, kostela sv. Bartoloměje, farního domu, sochy sv. Floriána z roku 1751, umístěné vedle kostela po pravé straně, pískovcového kříže a Sloupu Nejsvětější Trojice po levé straně.

 

Název

Název města Odra se během historie mnohokrát měnil. Poprvé byl v roce 1362 nazván jako město na Odře. V roce 1374 je znám jako in oppido nostro Odra (doslovný překlad z latiny: v našem městě Odra), a také v roce 1406 jako Odra, poté v roce 1428 jako Oder, poté Odrau, což bylo poprvé použito mezi lety 1592 a 1588, Oderburgk, někdy v roce 1583, Odera. dvakrát v letech 1584 a 1588, Odrau v roce 1608. Tvar Odra (německy Odrau) se používá od počátku 17. století. Forma Lautsch je také přítomna v němčině.

 

Geografie

Město Odry se nachází v jižní části Oderské vrchoviny, v povodí řeky Odry v Nízkých Jeseníkách, které přecházejí do Moravských bran. Město leží na obou březích řeky Odry. Potoky Vitovka a Zlatý potok se vlévají do řeky zleva, zatímco Mlýnský a Stodolní potok zprava. Z řeky vytéká 6 km dlouhý náhon, který dříve zásoboval vodní mlýn pro mletí obilí, nyní zásobuje vodou pět rybníků (Trnenský, Travní, Emauzský, Vraženský a Cip).

Sousední vesnice: Vitovka na severu, Tošovice a Hvězdová-Stržábí na severovýchodě, Pogorz na východě, Maníkovice na jihovýchodě, Emauzy (Vražne) a Vražne na jihu, Veselí na jihozápadě, Dvořisko a Dobešov na západě a Lukavice na severozápadě.

 

Historie

Zakladání

První písemná zmínka o obci, pod názvem Vyhnanov pochází už z roku 1234 [4]. Vyhnanov nebyla ani tak vesnice, ale spíše lokace v údolí mezi pohořským a veselským kopcem sahající až k vesnici Klokočůvek. Ve Vyhnanově žili, jak název napovídá, vyhnanci, kteří měli bránit hranici. Vyhnanov byl, v rozmezí let 1241-1253, vypálen během nájezdu Mongolů (Tatarů) a Kumánů. V této době stál poblíž Oder hrad Milíkov - Milichberg. Stavitel hradu byl kastelán Milich (občas udáváno v češtině Milík) z Hradce nad Moravicí. Tento hrad stál na výběžku Dobešovského vrchu mezi údolím Stodolního a Mlýnského potoka. Tomuto výběžku se často říká Břetislavův, protože to byl bod, kde se měla bránit nově dobytá hranice, dobytá právě Břetislavem I.. Dnes lze najít pozůstatky hradu v tzv. šikaně při cestě z Oder na Dobešov. Protože znaky hradu nejsou moc patrné, je velmi pravděpodobné, že hrad byl postaven ze dřeva. Milíkov stál na pravděpodobném místě dřívějších Babích hrádků. Na Břetislavových výběžcích stály také strážní věže, které byly použity ve znaku města.
 

Rozkvět města

Během kolonizování českého pohraničí Němci, vzniklo na pravé straně řeky Odry město. Založeno bylo ve druhé polovině 13. století poblíž bývalého Vyhnanova a na stejném místě bylo později vystavěno opevněné město. V roce 1357 má mít město kulatý tvar s opevněním, a to s valy, hlubokým příkopem a kamennými hradbami. Hradba měla dvě brány, a to: Dolní (Hranickou, v jižní části hradeb) a Horní (Opavskou, v severní části hradeb). Hradby dokonce měly několik výpadových branek. Pod hradbami dokonce bylo postaveno několik chodeb pro případ úniku a pro přívod vody do kašny na náměstí. Ve spodní části dnešního zámeckého parku byli tři rybníky pro chov ryb. Za hradbami stálo okolo padesáti měšťanských domů, kamenný hrad ve tvaru kvádru a dřevěný kostel. Hrad měl na západní straně hlásku (věž). Ve 14. století se Odry staly významným místním centrem. V této době, vlastnil město rod Šternberků, konkrétně Štěpán ze Šternberku. [5] Štěpán ze Šternberka získal Odry a 11 dalších vesnic. Odry nechal v roce 1350 povýšit na město. Albrecht Aleš ze Šternberka městu udělil či správněji se zřekl práva odúmrti v roce 1362 a totéž učinil v 10 vesnicích oderského panství v roce 1374. V roce 1406 bylo městu uděleno právo výročního trhu, a tak se město stalo obchodním centrem oblasti.
 

Husitské války

Po tom, co v roce 1427 Odry dobyl husitský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka, se město stalo husitským.[6] Během husitských válek na Moravě byly Odry důležitým husitským centrem v oblasti (konkrétně v letech 1427 - 1434 a dokonce v Odrách čtyři roky (1428 - 1432) pobýval litevský kníže Zikmund Korybutovič. Během husitského pobývání ve městě husité vypálili Fulnek, Nový Jičín a Hranice, čímž oslabili vzájemnou pomoc opavského vévody Přemka s olomouckým biskupem Janem Železným, Jiřím ze Šternberka a Janem z Kravař.[7] V této době zpevnili husité opevnění kolem celého města. Tehdy tu působil husitský hejtman Dobeš Puchala z Věnavy, který byl velmi obávaný. Po bitvě u Lipan v roce 1434, husité svá slezská a severomoravská města s posádkou opustili. Naposledy v roce 1435 husitští hejtmané Boček a Vilém Puklicové z Pozořic spolu s 1000 jezdci nabízeli z Oder pomoc litevskému velkoknížeti Svidriegellovi a knížeti Zikmundu Korybutovi v jejich bojích na Litvě. Po husitech ve městě zůstala bašta a část městského opevnění. Odry s panstvím byly v roce 1481 vloženy do opavských zemských desk a od té doby patří do Slezska.
V letech 1437 - 1446 vlastnili Odry páni ze Šternberka, v letech 1446 - 1519 Oderští z Lidéřova, v letech 1519 - 1533 páni z Fulštejna a po nich město vlastnili pánové ze Zvole, a to v letech 1533 až 1612. Ti přestavěli hrad na renesančí zámek, vylepšili a zdokonalili mlýnský náhon, který poháněl mlýn a později napájel nově postavenou soustavu rybníků, které byly postavené za Janka Tomáše ze Zvole.


Období během a po Třicetileté válce

Během třicetileté války Švédové město několikrát vybrakovali. Byl také poničen kostel svatého Bartoloměje, jenž byl opraven až koncem 17. století v barokním slohu. V době po bitvě na Bílé hoře se v Odrách několikrát vystřídala cizí šlechta. Roku 1660 získala oderské panství hrabata z Werdenberka a potom v letech 1716 - 1792 páni Lichnovští z Voštic. Během jejich vlády byly založeny nové zemědělské dvory (Dvořisko, Vítovka a panský dvůr Odry). Postavili také tzv. květinovou lávku přes Odru, aby se město mohlo rozvíjet na levém břehu. Lávka byla znovu postavena roku 1899 opavským stavitelem Rudolfem Schnackem. Byla postavena na místě starého osídlení z první poloviny 13. století, které bylo zničeno povodní v roce 1605 a na místě osídlení byl postaven kamenný kříž. Novému osídlení se začalo říkat Neumark. Mezi jinými zde stál dům lesníka, bělidlo a hostinec. Bylo zhruba v místech dnešních ulic Stará, Růžová a Křížová. Také v letech 1730 - 1736 nechali přestavět renesanční zámek na barokní, během něhož (mimo jiné) zbourali západní křídlo a válcovou věž. Architekt přestavby byl asi Johann Lukas von Hildebrandt (občas udáváno Lukáš Hildebrandt). V okolí Oder se v 18. století těžilo stříbro a olovo. [8] Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých.[9] Během let se v Odrách objevilo několik selských bouří - jedna musela být dokonce v roce 1782 potlačena vojskem. Od roku 1792 byla majitelkou panství Marie Teresie, pak hraběnka Schlabrendorfová a nakonec Charlotta z Fürstenburgu (která byla její sestra). Jejím úsilím byla, roku 1855, postavena nemocnice. Spolu s nemocnicí založila, dokonce i roku 1861 klášterní školu (dnes Církevní škola - plný název Střední pedagogická škola a střední zdravotní škola svaté Anežky české). Tato škola byla vylepšována v rozmezí let 1888 - 1896.[10] Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých.
Roku 1863 byla zbořena městská radnice, stojící uprostřed náměstí. Na jejím místě dnes stojí kašna.
 

Městské pivovary

V roce 1866 začal v Odrách pracovat Panský pivovar Odry, který dokázal na vrcholu výkonnosti vyprodukovat až 300 000 litrů piva. Budova pivovaru stojí dnes v Zámecké ulici a starší část domu je z 16. století. Několik metrů od pivovaru stojí původní městský hydrant z přelomu 19. a 20. století. Pivovar se před uzavřením v roce 1943 jmenoval Salomon Fried a Söhne (Salomon Fried a synové), plným názvem Salomon Fried a Söhne, pivovar, výroba likérů a lihu, Odry. Fried byl během druhé světové války zatčen v Protektorátě, kam odešel, a nakonec zemřel v Osvětimi. 
Druhý pivovar v Odrách byl měšťanský a pracoval v letech 1788 až 1913. Tento pivovar stál na ulici Pásová a dnes je to dům s mansardovou střechou a rozsáhlými sklepy. Poslední majitel byl v roce 1913 Hanuš Ulrich.
 

Průmysl

Ve druhé polovině 19. století začaly v Odrách vznikat průmyslové podniky, a to především z manufaktur a malých dílen. V roce 1866 v Odrách spustila výrobu první česká gumárna.[15] Růst města a také průmyslu v něm urychlila stavba železniční tratě Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou (ze Suchdola nad Odrou do Budišova nad Budišovkou, která se začala používat v roce 1891.
20. století
Na začátku 20. století (konkrétně rok 1906) získal Odry rod Potockich. Ti, v téměř německých Odrách, podporovali české obyvatelstvo. Především tak, že ho zaměstnávali v oderské cihelně a staré pile v Loučkách. Čeští dělníci se často scházeli ve dvou restauracích, zvaných Horní a Dolní sklepy (dnes je na jejich místě přírodně betonový amfiteátr). Nakonec si, v roce 1907, postavili dělníci Dělnický dům (ve kterém je dnes improvizované divadlo, improvizované kino a restaurace), jenž se stal, svým způsobem, kulturním centrem města.
V roce 1902 byla ve městě postavena budova Soudu, který spravoval Soudní okres Odry. K soudu patří i věznice, která stojí za ní. Dokonce v ní měl být zadržen spisovatel Jaroslav Hašek, a to za potulku a výtržnosti. Soud nakonec zrušili v roce 1947 a v této budově dnes sídlí škola středního odborného učiliště. Věznice je přebudována na byty.
V roce 1922 vznikla na Okružní ulici česká škola, ale kvůli malým prostorám byla v roce 1930 postavena nová česká škola (dnes součást Základní školy na Komenského ulici). Německé obyvatelstvo, v rivalitní reakci na to, postavilo v roce 1932 nedaleko německou školu. Tyto školy vznikly díky finančním fondům vlády Československé republiky, které měli především zmírnit sociální krizi v oblasti.

 

2. světová válka

Odry v roce 1930 měly 4000 obyvatel, z nichž bylo 3461 Němců. Po Mnichovské dohodě se staly Odry součástí Třetí říše jako Sudety, a proto menšinové české obyvatelstvo opustilo město. 10. října 1938 začalo obsazování území Wehrmachtem a následné perzekuce židů. 17. prosince 1944 byla v bitvě zvané Krvavá neděle u Oder sestřelena tři německá stíhací letadla Messerschmitt Bf 109. Jedno z nich bylo vykopáno 28. srpna 2010, suchdolskými archeology.
Majitel zámku byl až do roku 1945 hrabě Potocki. Po ukončení války se v období let 1945 - 1946 uskutečnil odsun německého obyvatelstva (asi 4000 lidí). Odry se poté začaly naplňovat českým (z části i slovenským) obyvatelstvem z vnitrozemí.
7. května 1945 bylo město dobyto Rudou armádou, ještě před jejím příchodem Wehrmacht zničil most u církevní školy, přes řeku Odru. Nový most byl postaven až roku 1958.
 

Období po 2. světové válce

17. ledna 1964 vyhořel z 80% oderský zámek. Ruiny byly strženy 7. července 1966 a na místě zámku byl postaven obchodní dům ODRA s betonovou konstrukcí, který byl otevřen roku 1978.
V letech 1978 - 1980 se prováděla přeložka řeky Odry, která se prováděla kvůli rozšíření závodu Optimit. Kvůli přesunutí řeky zanikla světoznámá dostihová dráha, škvárové hřiště a most, který spojoval břehy, se přesunul o dvacet metrů níže po proudu a byl postaven kolmo ke břehu. Také byla rozdělena ulice Vítovská, která spojoval most a cestu na Vítovku.
 

Významní lidé narození nebo žijící v Odrách

  • Heinrich Johann Demel (26. listopadu 1808, Odry - 16. ledna 1867, Vídeň) Rakouský astronom a matematik.
  • Eduard Gerlich (3. února 1836, Odry – 14. října 1904, Curych) Stavební inženýr, profesor v Curychu a stavitel horských železničních tratí. Podílel se na stavbě části vysokohorských tratí v Rakousku - Uhersku. V roce 1875 odešel pracovat do Švýcarska na stavbu železnice sv. Gottarda.
  • Karl Alfons Jurasky (1903–1945) Geolog, narozen v Odrách.
  • Anton Rolleder (24. května 1855 Odry – 20. srpna 1912, Steyer) Profesor na státní vysoké škole a místní historik, v roce se stal 1904 čestným občan. Vydal několik knih: Die Herrn von Krawarn (1899), Odrau, einst Wihnanow gennant (1901) a Geschichte der Stadt Odrau und des Gerichtsbezirkes Odrau (1903)Emil Zimmermann (1861, Odry – 13. listopadu 1928, Vídeň) Významný realistický, rakouský sochař. V Odrách vytvořil kašnu, která je umístěna ve středu náměstí a několik náhrobků na oderském hřbitově.
  • Ferdinand Ulrich (1931-stále žije), německý filozof.
  • Walter Galuschka (1921–1967) člen bavorského parlamentu.
  • August Herzmansky, (1834–1896) Rakouský podnikatel a zakladatel obchodního domu Herzmansky ve Vídni.
  • Gustav Kreitner (2. srpna 1848, Odry – 20. listopadu 1893, Jokohama) Geograf, diplomat Rakouska-Uherska a cestovatel. Roku 1877 se vydal s Bélou Scéchenyiem do Číny a Mongolska. Ze zážitků z těchto zemí napsal knihu „Na Dálném východě, cesta hraběte Scéchenyiho“ (In fernen Osten, Reise des Grafen Széchenyi), která vyšla v roce 1881. Nakonec se stal rakouským státním konzulem v Jokohamě.[18]

Pamětihodnosti

Kulturní pamětihodnosti

  • Městské opevnění, kruhová bašta a úsek hradební zdi byly postaveny nejpozději počátkem 15. století, ale mohly být postaveny už ve 14. století. Součástí hradebního kruhu byl dříve i opevněný hrad na severovýchodě a kostelní areál na východě. Na východě dřív chránil město podzámecký rybník. Hradby byly zničeny konce 19. století (až na výjimky) a brány už před rokem 1836. Do dneška se zachovala pouze půlkruhová bašta.
  • Hotel Max
  • Textilní továrna Gerlich
  • Kašna na Masarykově náměstí postavená v neoklasicistním slohu, z roku 1897 od sochaře Emila Zimmermanna, věnovaná císaři Franci Josefovi
  • Kostel svatého Bartoloměje postavený roku 1373 v gotickém stylu a přestavěný v letech 1691-1692 na barokní. V kostelní věži je od roku 1374 umístěn největší moravský zvon. Roku 1733 byla k severní sakristii s oratoří v patře přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Na druhé straně byl v roce 1777 přistavěna kaple sv. Valentina. V roce 1792 zasáhl kostel požár a při opravách s ním souvisejícím byla v 90. letech 18. století přistavěna současná západní kostelní věž.
  • Fara z roku 1699 stojí vedle kostela a je na místě starší fary. Nová fara byla upravena do současné klasicistní podoby v polovině 19. století. Při tom získala šestiosí průčelí a valbovou střechu. Před farou je socha sv. Floriána, vytvořená roku 1751 a zaplacená Marií Barbarou Lichnovskou
  • Sousoší Nejsvětější Trojice stojí hned vedle kostela. Sousoší vytvořil A. Heinz z Oder roku 1890.
  • Kaple svaté Rodiny stojí na hřbitově a roku 1719 byla postavena v barokním slohu, nemusela ale sloužit jako hřbitovní kaple, ale jako protestantský kostel. Původně se ale jednalo o dřevěnou, roubenou stavbu nakonec i obezděnou. Při opravách hřbitovního vchodu se objevil boční vchod, který je typický pro protestantské stavby. Během oprav se nalezla keramika z 15. století. Může proto jít o budovu z staršího osídlení, kterému se říkalo Česká ves.
  • Hrobka rodiny Bernheirerovy se nachází na oderském hřbitově a je to sloupová, altánová stavba novogotického slohu. Na hrobě jsou chrliče, kraby, křížové klenby, kytky, vimperky a fiály, které jsou vytvořené s širokou škálou pseudogotických prvků. Na hrobě je umístěna pískovcová plastika Marie s dítětem v životní velikosti.
  • Socha Nanebevzetí Panny Marie na Masarykově náměstí vytvořená v roce 1783, z bývalého pranýře, a dokonce část pranýře je použita na sochu (zřejmě na podstavec). Socha stojí na místě kamenného kříže z roku 1812, ten byl ale zničen přímým zásahem za druhé světové války.
  • Sousoší Na nivách
  • Kamenný kříž byl postaven v roce 1605 na paměť povodně, která zničila osídlení na levém břehu.
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého, která dříve stále u mostu Sv. Jana. Tuto sochu vytesal sochař David Zürn nejml. roku 1714. Sochu zaplatil důstojník Marcus Antonius de Rochowille (manžel Marie Leopoldiny, dcera hraběte z Vitberku).
  • Socha sv. Františka z Assisi se dnes nachází přímo naproti soše svatého Jana Nepomuckého a také ji vytvořil David Zürn nejml.. Vytesal ji na objednávku hraběte Františka Leopolda Lichnovského. Tato i předchozí socha stávali na bývalém Jánském (Dlouhém) mostě, který byl postaven v roce 1470.

     
  • HEIpark Tošovice предлагает широкий спектр спортивных мероприятий , где вы можете попробовать зимние и летние адреналиновые виды спорта или просто расслабиться на поле для гольфа. В этом районе есть ресторан и жилье. Среди прочего, кегельбан Одера, муниципальный бассейн , теннисные корты, футбольный стадион, муниципальный спортивный зал и дорожная площадка также предлагают спортивные мероприятия.

  • Для любителей истории город предлагает множество церквей и других памятников. Здесь можно посетить Одерский музей и Катовненский городской юридический музей с Музеем чешско-немецкого взаимопонимания. 

     

    Флашарув дол Одры - уникальная сланцевая шахта

    Вессельская водяная мельница - предлагает туры и проживание

  • Смотровая башня на Погорже – Ольшова

  •  

     

    Весельская смотровая башня

Členské obce

Videa

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.

Pranostika na akt. den

Co červ v máji nesní, to sud na podzim polkne.

Svátek

Dnes je 29.5.2024

Svátek má Maxmilián

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den ochránců míru

Zítra má svátek Ferdinand

Informace od nás

Smart info

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Chci se zaregistrovat

Partneři

Obce Mikroregionu Odersko